Jdi na obsah Jdi na menu

Plchovice pod sněhem

Blíží se konec února a v nástěnce Obecního spolku konečně skončily vánoce. Zimní čas je čas pomalý, dny jsou krátké a vše působí dojmem, že se kolem nás nic moc neděje a všude vládne spokojenost a klid. Možná tomu tak skutečně je, ale možné také ne. Pro Vás, vzdálené čtenáře našich občasných příspěvků, se pokusím ozřejmit, jak to s tou spokojeností a klidem je.
 
Podívejme se například na nešťastný, na schůzích stále dokola vytahovaný a přesto neřešený případ plchovické klubovny a jejího záměrně opomíjeného souseda, jemuž stačilo dát včas a správně na vědomí, co obec vedle něho připravuje. Místo toho se starosta této možnosti zřekl s odkazem na jeho osobní vztah k danému sousedovi a založil tak na vleklý nepříjemný konflikt, který si doposud vyžádal na obou stranách nejen finanční ztráty, ale i ztráty sil a času, což si nezasloužil nikdo z jeho účastníků (včetně zastupitelů, kteří jsou tímto tématem krmeni pravidelně).
Geneze případu je celkem prostá:
Přehlížený soused se brání. Nejprve pomocí ne zrovna šťastné komunikace s místním úřadem. Není to komunikace příjemná a jednoznačná a je těžké na ni písemně odpovídat. Obecní rada často neví, zda jde o řečnické otázky či výkřiky profesionálního stěžovatele.  Vše by zřejmě stále ještě spravila zmiňovaná osobní návštěva, ale k té bohužel opět nedochází a tak se soused brání dál a obrací se na úřady nadřízené. Jeho kroky jsou čím zoufalejší, tím méně příjemné a nezasvěceným pozorovatelem méně pochopitelné. Ve chvíli, kdy obec díky tomu čelí „bohužel zasloužené“ pozornosti stavebního úřadu, přidává starosta k cílenému nezájmu o problémy souseda klubovny ještě úřední stížnost na téhož občana, taktéž u stavebního úřadu, přesně v duchu Žižkova „zub za zub“ a roztáčí tak nesmyslnou kauzu do vyšší a nevratné dimenze. Navíc si tento evidentně zbytečný krok ještě nechává veřejně posvětit hlasováním zastupitelů.
Uplyne nějaký čas, minou vánoce. Stavební úřad vyměří své pokuty a nařízení, které dopadnou na účastníky řízení. Ti se s nimi porůznu vyrovnají a protože v souvislosti s tím je třeba projednat jisté technické otázky, stojí soused klubovny před starostou v kanceláři úřadu, aby je s ním probral. A jakoby nestačilo, co se v tomto případě již odehrálo, dostane se mu od starosty místo nějakého řešení, které by nasměrovalo případ konečně ke  konci, výhrůžek soudem, údajně za pomluvy, nařčení a urážky. To se mu zdálo, že je třeba pokutovaného občana ještě více podusit ? Je to skutečně nutné?
 
Jak je možné, že starosta obce si v Čechách v roce 2013 vede na některé občany svazky, dokumentující jejich „nepohodlné“ názory a jejich „nevhodnou“ prezentaci ? Jak je možné, že na tyto svazky téměř při každé schůzi významně poklepává se slovy „tady to všechno mám…“ a nyní dokonce vyhrožuje občanům trestním oznámením, podepřeným takovými dokumenty?
 
To, že se k vedení každé obce dostávají různé nepříjemné zprávy, ohlasy a názory, je součástí práce každé obecní či městské rady a přesto, že na některé lze jen stěží seriozně odpovědět, jsou to přece jen hlasy občanů, nad nimiž by si měl starosta zachovat profesionální nadhled, vnímat hlavně jejich podstatu a ne se uchylovat k vyhrožování či aktům pomsty, jakých jsme byli svědky v posledních měsících loňského roku.
 
Ano, je to tak – vesnická „téměř idyla“, o které jsem psal v předvečer vánoc, je definitivně pryč. Vítejte zpět do nesváteční reality !
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář